Obecní úřad Vysokov
Vysokov č. p. 108, 547 01 Náchod
ObecVysokov
Velikonoce doprovází spousta různých tradic a zvyků, ty u nás ostatně vrcholí tradičně na Velikonoční pondělí, kdy se chlapci vydávají se svou pomlázku koledovat o vejce. To, ale jak probíhají velikonoční zvyky v různých krajích je značně odlišné. Základ však zůstává, pomlázka, koleda, vejce a voda.
PomlázkaPomlázka patří mezi tradiční velikonoční zvyky. Lidé jí říkají různě, třeba: korbáč, koleda, mrskačka, mrskut, sekačka, pomihod, žíla, šlehačka, metla, švihačka, ale i jinak. Podle dřívějších zvyklostí ji musel umět uplést každý malý kluk. Muži se v pletení pomlázky předháněli. Pomlázka se tradičně plete z 3,8, 9 anebo 16 prutů. Ty pomlázky, jež byly obzvláště dlouhé (i 4 metry) mohly být upleteny nakonec až z 60 prutů. Velikonoční zvyky předurčovaly, aby se pomlázka pletla na Bílou sobotu, stejně jako se i v ten den měla zdobit velikonoční vajíčka. Žádná pomlázka se neobešla bez mašlí.
Mašle na pomlázce se také řadí mezi starodávné velikonoční zvyky, jejichž prostřednictvím mohly dát dívky najevo mládencům, zda mají u nich nějakou naději. Když ráno šel mládenec na koledu, měl prázdný karabáč, ten nejlepší koledník v pravé poledne karabáč plný červených pentlí. Barvy mašlí totiž napovídaly, co si o něm dívky myslí.
To, proč se o Velikonocích dávají za vyšlehání vajíčka, může být dnes jen tématem k dohadům. Říká se, že stejně jako vyšlehání dívek má představovat zdraví a krásu, tak vajíčka jsou symbolem života, takže představovaly dlouhý a zdravý život. Jenomže, kdo ví. V průběhu postního období se vajíčka jíst nesmí, takže je možné, že se lidé takto vajíčky dokrmovali. Vajíčka jsou velkým zdrojem potřebných bílkovin, a tak to mohl být i efektivní prostředek pro rychlý přísun potřebných bílkovin, kterých v době postu a v zimě bylo poskrovnu. Ať už tomu bylo jakkoli, dívky vajíčka různě zdobila a svému oblíbenci darovaly vždy to nejhezčí.
Velikonoce jsou ale i nejvýznamnějším křesťanským svátkem plným různých symbolů, pro nás většinou již málo známých nebo neznámých. Velikonoční cyklus v křesťanském významu začíná tzv. Popeleční středou, po které následuje čtyřicetidenní půst, do něhož se nezapočítávají neděle, a který symbolizuje 40 dní, po které se Ježíš postil v poušti.
V neděli před Velikonocemi (které se také říká Květná či Pašijová neděle) začíná tzv. Svatý, Velký nebo také Pašijový týden: Pašijová neděle získala svůj název podle příběhů (pašijí), které popisují Kristovo utrpení. Tyto příběhy byly mezi lidmi velice oblíbené a již od středověku se tradičně před Velikonocemi připravovala jejich inscenace. Zpočátku se pašijové hry předváděly v kostelích. Protože však někteří rozverní ochotníci prokládali hry ne právě vhodnými žerty, přesunuly se tyto hry postupně na náměstí či návsi a řada motivů tak v průběhu doby přešla i do lidových divadelních her. Dny, které následují po Květné neděli, zasvěcovali naši předkové velkému úklidu. Na Modré nebo Žluté pondělí začínaly dětem a studentům jarní prázdniny, tzv. vakance.
Během Šedivého úterý vymetaly hospodyňky ze všech koutů pavučiny a pilně čistily svůj příbytek a jeho okolí.
Škaredá, sazometná, černá nebo smutná středa byla určena pro vymetání sazí z komína. Označení prý pochází z toho, že se Jidáš před svojí zradou na Ježíše škaredil. Proto se v tento den nedoporučuje na kohokoliv se mračit - jinak se totiž budete “škaredit” všechny středy v roce.
Na Zelený čtvrtek zazní naposledy zvony, dříve než „odlétnou do Říma“ (znovu se rozezní až v sobotu), a jejich hlas býval po celou tuto dobu nahrazován hrkáním různých řehtaček, tragáčů a klapaček. Název je zřejmě odvozen od zeleného mešního roucha, které se v tento den používalo, jinde se vysvětluje, že to bylo podle barvy probouzející se přírody nebo na základě zelených bylin, které byly součástí Poslední večeře.
Společně s posledním úderem zvonů si nezapomeňte zacinkat penězi – podle pověry by se vás pak peníze měly “držet” po celý rok. Měli byste také sníst něco zeleného (např. špenát nebo zelí), abyste si po celý rok zachovali pevné zdraví. Nemoci prý zahánělo i umytí se rosou časně zrána, chleba s medem, snědený před východem slunce, měl chránit před hadím uštknutím a ráno smetené smetí, vysypané za humny, zase mělo z domu vypudit blechy...
Velký pátek je dnem hlubokého smutku na památku ukřižování Ježíše Krista. Lidé vstávali před východem slunce a omyli se vodou z potoka. Dodržovali přísný půst a nepůjčovali nic ze své domácnosti, protože by tyto věci mohly být očarovány. Nepracovalo se ani na poli ani na zahradě, protože se nesmělo hýbat zemí. Nepralo se také prádlo, protože by ho prý pradleny namáčely do Kristovy krve. Na Velký pátek ale měla země podle pověsti magickou sílu a otevírala se, aby vydala své poklady. Místo, kde byste měli hledat, označuje světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí. Na krátkou dobu se v tento den prý otevírala i hora Blaník.
Bílou sobotu se uklízelo a bílilo, pekly se sváteční pokrmy, mazance a velikonoční beránci, pletly se pomlázky a zdobila se vajíčka. Bylo zvykem uhasit všechna ohniště v domech. Před kostelem pak hospodyně vložila na hraničku své polínko a když kněz oheň posvětil, vzala si žhavý oharek domů a rozžehla jím nový oheň. Bílou sobotou končil i dlouhotrvající půst a zvony se “vrátily z Říma”.
Beránek50 g polohrubé mouky, 150 g cukru, 130 g tuku (máslo, Hera), 3 vejce, asi 1/8 litru mléka, citrónová kůra, vanilka, tuk na vymazání formy
Tuk dobře rozetřeme, postupně přidáváme cukr, pak žloutky a třeme do pěny. Střídavé po lžících přidáváme mléko a mouku. Nakonec lehce vmícháme ušlehaný sníh. Formu dobře vymažeme a vysypeme moukou, naplníme těstem a zvolna pečeme.
Mazanec500 g polohrubé mouky, 180 g cukru, 100g másla nebo tuku, 2 žloutky, 50g soli, citrónová kůra, 3/16 litru mléka, 1 lžička prášku do pečiva, 30 g droždí, 50 g rozinek, 30 g mandlí, 1 vejce na potření
Droždí rozmícháme se lžící cukru, přidáme trochu mléka a mouky a necháme vzejít kvásek. Do mísy dáme prosetou mouku, cukr, sůl, prášek do pečiva, citrónovou kůru, rozehřáté vlahé máslo a rozmíchané žloutky, přádáme kvásek a vlahým mlékem zaděláme těsto. Těsto důkladně zpracujeme vařečkou nebo hnětači. Potom přidáme rozinky a část spařených oloupaných a nakrájených mandlí. Dáme do tepla kynout. Po půlhodině znovu zpracujeme a postup opakujeme 3x. Po posledním vykynutí utvoříme bochánek a dáme jej na plech vyložený pečícím papírem. Potřeme rozšlehaným vejcem. Necháme ještě půl hodiny kynout, přitom mazanec několikrát potíráme rozšlehaným vejcem. Při posledním potírání jej nastřihneme uprostřed do kříže a posypeme zbytkem mandlí. Po deseti minutách vložíme mazanec do předem vyhřáté trouby. Pečeme asi 40 minut.
Jidáše500 g polohrubé mouky, 100 g másla, 1/4 litru mléka, 50 droždí, 0 g moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 2 žloutky, strouhaná kůra, trocha soli, 50 g sekaných loupaných mandlí na posypání, 1 bílek na potření těsta
Droždí promícháme se lžící cukru, přidáme trochu mléka a mouky. Kvásek necháme vzejít na teplém místě. Do mísy dáme ostatní přísady, přidáme vzešlý kvásek a vypracujeme pružné těsto. Posypeme moukou, přikryjeme utěrkou a dáme na teplé místo kynout, až těsto zdvojnásobí svůj objem. Vykynuté těsto rozválíme na vále posypaném moukou a skleničkou vypichujeme kolečka. Přendáme na plech, ještě chvíli necháme kynout. Rádýlkem uděláme rýhy, potřeme rozšlehaným bílkem s troškou mléka a posypeme mandlemi. V předehřáté troubě upečeme dorůžova. Jidáše se tradičně podávají čerstvé a s medem.
V úvodu roku vydalo Ministerstvo životního prostředí, prostřednictvím svého pracoviště v Hradci Králové (MŢP HK), správní rozhodnutí, na jehoţ základě bylo společnosti Basgas Energy Czech s. r. o. stanoveno průzkumné území Trutnovsko pro provedení vyhledávacího průzkumu ropy a hořlavého zemního plynu vázaného na paleozoické sedimenty vnitrosudetské pánve, přičemž za zásadní je třeba považovat skutečnost, že se toto průzkumné území zahrnuje včetně části trutnovského regionu i celé území Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, a části Náchodska. Ve vydání tohoto povolení je tedy moţno spatřovat, jakým způsobem Česká republika tenduje k větší energetické soběstačnosti, a to v duchu Státní energetické koncepce (ke stažení zde: http://www.mpo.cz/dokument5903.html ).
MŽP HK tak vydalo povolení, na jehož základě (v případě, že by toto rozhodnutí nabylo právní moci a faktické účinnosti) mohla výše uvedená společnost zahájit průzkum těžby tzv. břidlicových plynů na území našeho města a v jeho blízkém okolí (tj. na území sousedních měst a obcí).
Ve zkratce se pokusím – velmi lapidárně a laicky, přesto snad maximálně objektivně – nastínit nejen samotný způsob provádění průzkumu území, ale i způsob provádění těžby.
Jednou z moţností průzkumu je tzv. seizmický průzkum, čili metoda, kdy se za pomocí měření času odrazu silných vibrací vháněných do zemského povrchu prostřednictvím speciálních přístrojů (např. vibračních desek umístěných na nákladních automobilech) od určitých zemských vrstev zjišťuje latence uţitkových nerostů v zemské kůře.
Druhou možností průzkumných prací jsou průzkumné vrty, kdy se existence určitého horninového prostředí, v níž se možnost výskytu ropy a zemního plynu předpokládá, zkoumá postupným zapouštěním vrtu do zemské kůry. Zatímco v případě hydrogeologických vrtů se většinou pohyboval prováděný průzkum ve hloubkách do 100 m, probíhá těžba břidlicových plynů ve světě z hloubek 2000 m (případně i z hloubek větších).
Na první pohled se oba výše uvedené důvody zdají relativně neškodnými, avšak pokud podrobíme zejména druhý ze zmíněných způsobů průzkumu detailnějšímu zkoumání, zjistíme, že je takový průzkum pro naše okolí vážným rizikem.
